Reportáž z LinuxCon Europe a Embedded Linux Conference Europe v Praze – středa (1/3)

By Kolektiv autorů - Last updated: Úterý, Listopad 1, 2011 - Save & Share - Leave a Comment

První ročník konference LinuxCon Europe 2011 a pátý ročník Embedded Linux Conference Europe 2011 (ELCE) společně konaných poprvé v Praze ve dnech 26. až 28. října 2011 jsou již za námi. Nezbývá nám než představit první díl z naší třídílné reportáže o těchto významných mezinárodních konferencích a tímto vás seznámit s děním na místě i s obsahem většiny přednášek. Videa z ELCE části jsou již na blogu Free Electrons. Doufejme, že záznamy z jednotlivých přednášek LinuxConu budou brzo k dispozici na stránkách The Linux Foundation.

Přečtěte si také druhý díl naší reportáže.

Dopoledne

Keynotes

Imagine a World Without Linux

Po úvodním poděkování za návštěvu této akce a poděkování všem sponzorům zahájil Jim Zemlin, výkonný ředitel The Linux Foundation, prezentací klipu na oslavu 20 let existence Linuxu.

Dále sdělil, že nešlo přímo o samotný systém, ale myšlenku komunitního vývoje, na kterém se mohl kdokoliv podílet. Dále pak rozebíral komentáře k tomuto způsobu vývoje a že mu tehdy málokdo věřil. Došlo i na prezentaci toho, co bychom neměli, např. CGI efekty ve filmech.

Došlo také na rozbor videa s blahopřáním od společnosti Microsoft a proč jej Jim odmítá. Z principu to je kvůli jejich výrokům, že Linux je rakovina. Přesto v posledních letech i Microsoft přispívá do jádra. V závěru Jim skončil tím, že svět není jen černobílý.

Kernel Developer Panel

Hlavní vývojáři jako Linus Torvalds, Alan Cox, Thomas Gleixner a Paul McKenney hovořili na panelové diskuzi zejména o vývoji kernelu, zda se daří získávat nová krev a jak nám správci stárnou. Padly zde otázky na komplexnost kernelu s obavami o jeho správu. V souladu s naším zaměřením zde byla otázka ohledně potíží s ARM platformou. Linus se vyjádřil, že se mu RISCová architektura líbí a má mnoho hezkých vlastností, ale oproti x86 není jednotná a je obtížné pro ni vyvíjet. Právě jednotnost či spíše vzájemná kompatibilita je ta oblast, na které by měli správci ARM zapracovat.

Bohužel bylo chybou organizátorů obsadit do role moderátora Lennarta Poetteringa, který sice pokládal zajímavé otázky, ale během nich pravidelně vyjadřoval svůj názor a ostatní diskutující již neměli mnoho prostoru pro odpovědi. Nakonec z publika padly jen čtyři krátké dotazy, další se nestihly, ačkoliv byl panelové diskuzi vyhrazen celý hodinový blok.

Přednášky

Quo vadis Linux File Systems: An Operations Point of View on Ext4 and BtrFS

V linuxovém jádře máme podporu pro více než padesát souborových systémů. Udo Seidel na své přednášce mluvil o těch nejpoužívanějších (Ext2/3/4, ReiserFS, XFS, BtrFS) a zaměřil se hlavně na ty aktuální: Ext4 a BtrFS.

Ext4 je stabilní a spolehlivý souborový systém a ve většině distribucí je to výchozí volba. BtrFS je stále trochu považován za experimentální (alespoň ve vanilkovém jádře), ovšem některé distribuce (SUSE, Oracle) už mu věří natolik, že ho doporučují i k produkčnímu použití. Kromě obvyklého zvyšování limitů (velikost oddílu, počet souborů v adresáři atd.) a rychlosti, což si klade za cíl snad každý souborový systém, je BtrFS poměrně revoluční v tom, že v sobě integruje i správce oddílů (který mj. umí RAID a snapshoty). To, co se obvykle řeší pomocí více nástrojů (např. SW RAID + LVM + souborový systém), je zde spojeno do jednoho.

Udo se s posluchači podělil i o své bohaté zkušenosti s migrací souborových systémů na novou verzi – v zásadě lze migrovat dvěma způsoby – vytvořit čistý souborový systém (příkazem mkfs) a data zkopírovat, nebo na místě zkonvertovat starý systém (zde ovšem nemusí být hned dostupné všechny funkce nového FS). V praxi Udo použil obě řešení (někdy nemůžeme dělat dlouhou odstávku, jindy dáme zase přednost čistě vytvořenému FS). U migrace na BtrFS je zajímavé, že ze starého souborového systému můžeme udělat snapshot.

The Yocto Project Eclipse plug-in: An effective IDE environment for both Embedded Application and System developers

Jessica Zhang (Intel) ukázala aplikačním a systémovým vývojářům postup práce s Eclipse pluginem pro Yocto Project a srovnala ho s tradičním postupem v CLI. Vývojáři mohou sestavovat balíky aplikací, image distribucí a SDK, dále testovat, profilovat a debugovat aplikace v Qemu nebo na reálném hardware s pomocí gdb. To vše pohodlně a přímočaře v Eclipse IDE. Vývojář přitom nemusí ručně stahovat a editovat metadata a konfigurovat build prostředí,o to se postará Hob – GUI pro Bitbake, které je součástí Eclipse pluginu od vydání Yocto Project 1.1. Na závěr nám Jessica prozradila, co se chystá do příštího vydání Yocto Project 1.2.

Linaro’s Android Platform

Zach Pfeffer prezentoval, jakým způsobem tvoří Android port pro hardware, jako je PandaBoard, Beagleboard či Snowball. Cílem jeho týmu je vytvářet lepší verzi Androidu, kdy se snaží využít nejnovějších knihoven a jádra (např. Kernel 3.1 či gcc 4.6). Výsledky své práce posílají do upstreamu, mají měsíční cyklus vydávání stabilních sestavení a vše dělají pod automatizovanými testy na výkon platformy, funkčnost i regresi.

Zajímavostí je poslední sestavení podporující HW akceleraci videa na PandaBoard. Tuto akceleraci prezentovali na hře Angry Birds ve FullHD rozlišení. Dále se Zach zmínil o špatné podpoře více jader u Androidu. Nakonec konstatoval, že vývoj jednotlivých platforem je oddělený a výsledky prací jsou později vstřebávány přes upstream.

KNOPPIX: Live GNU/Linux System

Klaus Knopper přednášel o své distribuci Knoppix a overlay filesystému aufs. Tento filesystém se distribuuje formou patchů a nikdy se nedostal do oficiálního stromu jádra. Slouží ke zkombinování read-only image se zapisovatelným médiem pro změněné soubory a metadata. Kromě chvály aufs Klaus vyprávěl o vývoji desktopových prostředí používaných v Knoppixu. Výběr mezi GNOME a KDE už před lety vystřídalo samotné KDE a dnes se používá lehké prostředí LXDE.

Why the Free Desktop Still Matters

Během konference několikrát přišla řeč na linuxový desktop a někteří proroci se přiznali, jak rok co rok předpovídali, že „toto bude rok Linuxu na desktopu“. Současný stav je takový, že linuxový desktop máme už teď a funguje – není třeba čekat na nějaký přelomový rok.

Vincent Untz ze SUSE svou přednášku Why the Free Desktop Still Matters zahájil tím, že GNU/Linux je skoro všude (superpočítače, servery, routery, telefony atd.), ale jen na desktopu se zatím moc nerozšířil – což je prý podle některých v pořádku a nezáleží na tom: „novým desktopem je přece www prohlížeč a víc není potřeba“. Podle Vincenta ale linuxový desktop stále smysl má. Nejde totiž o spor cloud vs. desktop, protože se vzájemně doplňují – služby na webu by byly k ničemu, kdybychom k nim nemohli přistupovat – a k tomu slouží právě desktop resp. systém běžící na lokálním zařízení. A vždy bude potřeba nějak spravovat např. síťová spojení (NetworkManager), napájení/nabíjení, místní disky nebo grafiku.

Vedle stolních počítačů se dnes hojně používají mobily a tablety – to jsou ale čistě konzumní zařízení, nic se pomocí nich nevytváří. A ty, i když zprostředkovaně, nemůžou fungovat bez desktopů, protože i ty aplikace pro mobil/tablet musel někdo naprogramovat na klasickém počítači.

Vincent přispívá i do GNOME, takže zmínil např. šestiměsíční vývojový cyklus (GNOME ho má od roku 2003, KDE na něj přešlo s verzí 4 v roce 2008), integraci IM do desktopu a také ukázal nový HTML backend v GTK 3 – stačí nastavit proměnnou GDK_BACKEND a spustit aplikaci – ta se pak neotevře jako okno v Xkách, ale místo toho spustí HTTP server, ke kterému se můžeme připojit www prohlížečem a ovládat aplikaci.

Tizen Architecture

Z důvodu ještě rané fáze vývoje Tizenu hovořil Sunil Saxena o HTML5 a o jeho uplatnění v prostředí Tizenu. Tizen bude využívat Webkit-EFL, zatím bez podpory technologií Flash, Java a webGL. Pro vývoj aplikací bude primárně sloužit HTML5 pomocí frameworku AppUp Encapsulator poskytujícím Javascript rozhraní pro využití možností HTML5, jako je přístup k souborům či vykreslování obrázků. To vše bylo proloženo ukázkami kódu nových vlastností, jako je již zmíněné vykreslování či přehrávání hudby a videa.

Embedded Linux Optimization Techniques: How Not To Be Slow

Benjamin Zores z Alcatel-Lucent představil formou pěti pravidel tipy a triky pro optimalizaci Linuxu na embedded zařízeních z hlediska výkonu i spotřeby. Patří mezi ně dobrá znalost hardware, pro který se optimalizuje, upřednostňování nativního kódu před interpretovaným, omezení používání některých náročnějších desktopových a webových technologií (např. D-Bus a XML/JSON) a abstrakčních vrstev. Velký důraz kladl Benjamin také na způsoby odhalování nedostatků ve výkonu pomocí reprodukovatelných testů a využití profilovacího nástroje perf. K závěru Benjamin upozornil na nástroj Acovea, který se snaží určit nejlepší optimalizační parametry kompilátoru pomocí evolučních algoritmů.

Odpoledne

Leveraging Android’s Linux Heritage

Prezentace od Karima Yaghmoura pojednávala, jakým způsobem jsou aplikace na Androidu omezeny a jakými možnostmi je možné toto obejít a realizovat sdílení zdrojů v rámci více aplikací. Z hlediska omezení se jedná o velmi omezený BusyBox. V závěru Karim předvedl ukázku jedné z možných realizací.

Mission Impossible: Can I Replace My Business Critical IT With Open Source

Michael Meskes z firmy credativ představoval konkrétní případy s konkrétními čísly, kolik stálo nahrazování kritické infrastruktury různých firem open source produkty. Klíčovou částí kritické infrastruktury byl často některý databázový server, který byl nahrazován open source serverem PostgreSQL na linuxové distribuci Debian. Milionové investice do migrace měly podle Michaelových informací návratnost v řádu pouhých měsíců.

Collaborative Initiatives in Embedded Linux

Jeff Osier-Mixon z Intelu nejdříve definoval, co je to embedded systém a prozradil nám důvody spolupráce nejrůznějších organizací na vývoji embedded Linuxu. Jako příklad uvedl rychlejší návratnost investic a snížení rizika obchodního neúspěchu. Poté rozdělil organizace spolupracující na vytváření embedded Linuxu do čtyř skupin. První skupinou jsou organizace, jejichž členy jsou obvykle společnosti, zabývající se tvorbou standardů: Linux Phone Standards Forum, Limo a CELF. Do druhé skupiny patří pracovní skupiny, které se také podílejí na tvorbě standardů, ale bývají součástí větší celků, většinou neziskových organizací. Jako příklad uvedl ELC, která je součástí The Linux Foundation, podílející se na pořádání této konference (ELCE). Dalšími organizacemi jsou konsorcia firem, podílejících se jak na tvorbě standardů, tak na jejich implementaci: GENIVI Alliance, Linaro, OHC (Android). Jeff samozřejmě nezapomněl na open source projekty, které hrají důležitou roli při vývoji softwarových platforem: MeeGo, Tizen, OpenEmbedded a Yocto Project.

Při závěrečné diskuzi Jeff vysvětlil důvody existence lépe testovaného Yocto Project a k vývojářům otevřenějšího projektu OpenEmbedded (OE). Výsledkem spolupráce obou projektů je společný git repozitář openembedded-core a kvalitní dokumentace projektu Yocto, která je použitelná i při vývoji v OE.

Freedom in the Office

S Vlastou Ottem z Liberixu jsem vyrazil na přednášku Itala Vignoliho z The Document Foundation, tedy organizace zaštiťující LibreOffice. Tématem byla náročnost udržování kancelářského balíku. Italo mluvil o pročišťování kódu, překládání komentářů do angličtiny, mazání nepoužívaných knihoven, dodělávání chybějících knihoven a dalších údržbových činnostech. Došlo i na čísla a grafy, ze kterých byl vidět obrovský úspěch za první rok projektu. Podíl přírůstku commitů z původních OpenOffice.org postupně ustupuje přírůstkům od jednotlivých přispěvatelů i firem. Jako jednu z hlavních výhod komunitního vývoje Italo uvádí otevřenost novým vývojářům bez nutnosti podepisovat různé dohody.

Developing Embedded Linux Devices Using the Yocto Project and What’s new in 1.1

Yocto Project vznikl před více než rokem jako společný projekt The Linux Foundation a Intelu. David Stewart z Intelu hovořil o tom, co je to Yocto Project, o jeho souvislosti s projektem OpenEmbedded a jak s Yocto začít pracovat. Yocto Project poskytuje nástroje, metadata (balíky) a dokumentaci umožňující sestavit si vlastní embedded distribuci. Společně s OpenEmbedded má Yocto Project širokou komunitní základnu. Projekt je určen jak systémovým a hardware vývojářům, tak také programátorům aplikací, pro které je k dispozici SDK s Qemu. Yocto podporuje architektury ARM, PPC, MIPS a x86 a formáty balíků RPM, DEB i ipk.

Předminulý týden vyšlo Yocto ve verzi 1.1. Mezi novinky patří GUI pro správu metadat (Hob), podpora pro multilib a architekturu x32. David dále popisoval, jak Yocto funguje uvnitř, z jakých částí se skládá, jak se konfiguruje a jak se pracuje s metadaty a vrstvami.

Freedom, Out of the Box!

Poslední dobou je časté používání „cloudových“ řešení a dodávání softwaru jako služby. Takový software neběží na počítači uživatele, ale u poskytovatele, a uživatel nad ním nemá kontrolu. Kromě pohodlí má tento trend i stinnou stránku – aby uživatelé mohli službu používat, musí odsouhlasit podmínky (ToS – Terms of Service), což bývá obvykle dlouhý text psaný „právničtinou“ a běžní uživatelé ho nečtou a hned odsouhlasí. Často se tak vzdávají svého soukromí a svých autorských práv (např. k fotografiím nebo zprávám, které skrz službu pošlou). Navíc od těchto poskytovatelů můžou snadno získávat data nedemokratické režimy a sledovat občany.

Bdale Garbee na své přednášce představil projekt FreedomBox, který si klade za cíl vytvořit platformu, jež umožní uživatelům získat zpět jejich svobodu – tím, že uživatelé budou sami sobě poskytovatelem a budou mít doma svůj osobní server. Software je postaven GNU/Linuxu, konkrétně distribuci Debian. Jako hardware slouží tzv. „plug computer“ což je malý počítač (o velikosti modemu nebo routeru) s nízkou spotřebou. Referenční implementací je zařízení DreamPlug:

DreamPlug je mj. vybaven 1,2 GHz ARM procesorem, 512 MB RAM, 2x gigabitovým ethernetem, dvěma USB 2.0 porty, eSATA 2.0 portem pro připojení externího disku, WiFi a Bluetooth bezdrátovým rozhraním. Celek pak bude fungovat jako jednoduché zařízení, které si člověk koupí, zapojí do zásuvky a může hned používat. Lze na něm provozovat služby pro sdílení fotografií, chatování, blogování, elektronickou poštu a mnohé další.

Nadaci FreedomBox Foundation vede profesor práva Eben Moglen (Software Freedom Law Center, licence GNU GPL verze 3).

systemd Administration in the Enterprise

Přednášku od Lennarta Poetteringa jsem nemohl vynechat. Lennart popisoval základní rysy a vlastnosti systemd a proč je lepší než sysvinit a mnohé další. Přednáška byla velice zajímavá, mnozí splnili jeho přání a přerušovali ho dotazy. Asi nejdůležitější poznatek z toho všeho byl, že systemd nezrychluje bootování, ale lze jej ke zrychlení bootu použít. Vysvětloval fungování socket activation, kdy závislá služba může být spuštěna dříve než služba, která na ní závisí. Nemusí se odkládat spuštění aplikace, jádro aplikaci zastaví ve chvíli, kdy se pokusí využít požadovanou službu pomocí socketu. Systemd tak dokáže s výhodou nahradit nejen různé varianty initu, ale i superserver inetd/xinetd, a sjednotit tak spouštění, sledování a ukončování služeb pod jednu střechu.

Optimal Usage of SSDs Under Linux: Optimize Your I/O Subsystem

Werner Fischer se zaměřil hlavně na praktické informace, jak používat SSD. Šlo zejména o získání maximálního výkonu po co nejdelší dobu. Posluchač se tak dozvěděl, že není vhodné využívat celou viditelnou paměťovou oblast a spíše ponechat část volnou pro nahrazení již často přepsaných buněk. To vše bylo podpořeno uvedením příkladů nastavení HPA (Host Protected Area), nastavení velikosti NCQ bufferu, provedení ručního TRIMu a mnoha dalších příkladů. Kromě praktické části došlo i na teorii, jak tyto disky fungují a jakým způsobem dochází k opotřebení.

12 Years of FLOSS License Compliance: A Historical Perspective

Bradley M. Kuhn z Software Freedom Conservancy měl přednášku o licenci GPL od Free Software Foundation a jejím vynucování právní cestou. Přednášku začal editorem Emacs, u nějž neobjevil žádný známý případ porušení GPL. Kompilátor GCC už si první porušení vysloužil, a to od slavné firmy NeXT při tvorbě Objective-C frontendu na konci osmdesátých let. Toto porušení se vyřešilo uvolněním zdrojových kódů projektu. Další více či méně úspěšné vynucování GPL se týkaly programu tar a firmware pro routery Linksys. Kritice překvapivě podléhal i projekt MySQL. Problém s vynucováním GPL je v tom, že soud je obvykle nakloněn spíše finančnímu vyrovnání, než aby přikázal žalované firmě vydat zdrojové kódy.

The Linux NFC Subsystem

Tato technologie se začíná kolem nás častěji vyskytovat a tak nám ji Lauro Ramos prezentoval po softwarové stránce. Nejdříve vysvětlil rozdíly mezi NFC (Near Field Communication) a RFID (Radio Frequency Identification), kdy NFC využívá část vlastností RFID. Již existuje několik knihoven, zejména pro Android, které jsou však omezeny na konkrétního výrobce. Mimo to i kvůli způsobu vývoje se kolem nich nevytváří taková komunita pro jejich lepší rozvoj, jako se vytvořila kolem Androidu. Proto vznikl projekt libnfc, který se snaží poskytnout rozumně POSIX API pomocí socketů. Oproti předchozím řešením je libnfc snahou o obecnou podporu, což však má za následek chybějící podporu některých módů. Prozatím je implementována podpora režimu čtečky, NXP ovladače, HCI a NCI podpora pro výrobce NXP a TI. Ve vývoji je podpora HCI a emulace karty. Vše je postaveno na událostech zasílaných přes D-Bus.

Závěr

Fotografie z auly Clarion Congress Hotel Prague, kde se obě konference konaly.

Po skončení odborného programu byli účastníci konference přepraveni do nejstaršího pivovaru ve střední Evropě – U Fleků, kde pro ně byla připravená večeře sponzorovaná společností Intel, včetně „free beer“.

 

Program LinuxCon Europe: https://events.linuxfoundation.org/events/linuxcon-europe/schedule

Program ELCE: https://events.linuxfoundation.org/events/embedded-linux-conference-europe/schedule

Záznamy z keynotes: https://events.linuxfoundation.org/events/linuxcon-europe/live-video-streaming

Slidy z přednášek na LinuxCon Europe: https://events.linuxfoundation.org/events/linuxcon-europe/slides

Slidy z přednášek na ELCE: http://www.elinux.org/ELCE_2011_Presentations

Záznamy z přednášek na ELCE: http://free-electrons.com/blog/elce-2011-videos/

 

Autoři: Martin Holec, Jan Mareš, Pavel Šimerda, František Kučera

Fotografie: Jozef Mlích, František Kučera

Pokud se vám reportáž líbila, můžete nás podpořit prostřednictvím Flattru!

Sdílejte:

Share this:

Posted in Reportáže • Tags: , , , , Top Of Page

Write a comment


Yandex Mail.ru Google LiveJournal myOpenId Flickr claimId Blogger Wordpress OpenID Yahoo Technorati Vidoop Verisign AOL