Reportáž z LinuxCon Europe a Embedded Linux Conference Europe v Praze – čtvrtek (2/3)

By Kolektiv autorů - Last updated: Pátek, Listopad 18, 2011 - Save & Share - Leave a Comment

Přinášíme vám další díl reportáže z konferencí LinuxCon Europe 2011 a Embedded Linux Conference Europe 2011 (ELCE) pořádaných společně 26. – 28. října 2011 v Praze. Tentokrát jsme pro vás připravili shrnutí druhého dne (čtvrtek) této významné linuxové události. Videa z ELCE části jsou již na blogu Free Electrons, snad se brzy objeví i záznamy z LinuxConu.

Přečtěte si také první díl naší reportáže.

Dopoledne

Keynotes

Re-Defining the Cloud Phone

Zde byla prezentována vize budoucího domácího cloud řešení HomeEcho. V rámci této koncepce jsou všechna zařízení (televize, lednička, telefon, konzole, mobil, počítač…) propojena do P2P sítě, která dovolí využít veškerý dostupný výpočetní výkon. Zde každé zařízení má schopnost dynamického načítání aplikací z ostatních zařízení. Tvůrci chtějí využít již existujících technologií, jako je Virtualox, MPI, RTSP, a místo zasílání nativního kódu využít Runtime Virtual Machine (např. Dalvik či POC).

Reflection on 20 Years of Linux – A Somewhat Different Retrospective

Dirk Hohndel to vzal od podlahy a pomocí svých lístečků hovořil o vývoji Linuxu. Na počátku bylo na vysoké škole běžné, že si každý naprogramoval svůj základní operační systém, takže v tomto ohledu nijak Linux nevybočoval. Od ostatních jej odlišovala hlavně licence, která umožňovala každému přispět, a aktivní přístup autora, který se snažil splnit nově vznikající požadavky. Ačkoliv je systém zdarma, přesto vzniklo několik společností (Red Hat, SUSE, Mandriva…), které na systému vydělávají milióny a stále přispívají do vývoje.

Přednášky

Success Story of the Open-Source Camera Stack: The Nokia N9 Case

Jeden z autorů ovladače, Laurent Pinchart, hovořil o problémech s vývojem úplně otevřeného řešení. Hlavní problém byla komunikace se zadavatelem, jehož snahou bylo vytvoření uzavřeného ovladače, aby nedošlo k úniku algoritmů pro optimalizaci obrazu. To mělo za následek vytvoření základního ovladače předávajícího plnou kontrolu uzavřené knihovně. Následkem toho bylo celé řešení těžkopádné pro údržbu více zařízení.

Z výše uvedených důvodů dostali autoři zelenou s vývojem nového otevřeného řešení. V rámci něj jsou veškeré možnosti kamery prezentovány jako samostatný soubor. To dovolilo poskytnout plné možnosti kamery prostřednictvím standardního rozhraní a v uzavřené knihovně poskytnout speciální algoritmy pro obraz.

Poučením z tohoto projektu je nutnost neustále přesvědčovat jak zadavatele, tak zároveň i výrobce o výhodách otevřeného řešení. A často je to hodně zdlouhavá cesta.

SOC Power Management – Debugging and Optimization Techniques

Tohoto náročného tématu se ujali hned dva přednášející: Avinash Mahadeva a Vishwanath Sripathy, oba jsou zaměstnáni ve společnosti Texas Instuments. Přednáška byla věnována tomu, jak dosáhnout maximální úspory energie s co možná nejmenším dopadem na výkon. Byl vysvětlen rozdíl mezi dynamickou správou napájení, když systém na něčem aktivně pracuje, a statickou během nečinnosti systému. Poté se přednášející věnovali hardwarové architektuře SoC (System on Chip), jako příklad využili platformu TI OMAP 4430, a věnovali se softwarovým technikám správy napájení. Zmínili se také o nejčastějších problémech souvisejících se správou napájení a postupech, jak je softwarově i hardwarově debugovat. Velmi užitečné je rozhraní HWOBS (Hardware and Observability Signals) sloužící pro vyvedení až 500 interních signálů na 32 pinů za účelem jejich externího měření. Dále se autoři zabývali programy a postupy pro odhalování pádů během vývoje správy napájení a zabývali se nejrůznějšími optimalizacemi a příklady užití.

Free Open Source Software Deployment in Russia: Path to Success

Linuxu a svobodnému softwaru obecně se v Rusku daří. První linuxový tým tu vznikl v roce 1993, tzn. už dva roky po tom, co Linus představil svůj operační systém. Výhody GNU/Linuxu a svobodného softwaru obecně si uvědomuje i ruská vláda a tak ho podporuje – hlavně ve školství a státní správě.

Od roku 2007 běží linuxový projekt zaměřený na školy, ve kterém je zapojeno přes 57 000 škol, uvedl Dmitry Komissarov při své přednášce. Pro podporu uživatelů ve vzdělávacích institucích slouží portál www.SPOHelp.ru a telefonická linka. Na „FOSS Education Kit“ zatím migrovalo asi 300–400 tisíc počítačů (35% školních PC).

Od loňského června se používá otevřený formát ODF jako vládní standard. Ve stejnou dobu se také začalo pracovat na „Russian National Software Platform“, která staví na svobodném softwaru a měla by být uvolněna letos. V prosinci 2010 podepsal premiér Vladimir Putin vyhlášku, která zajistí přechod ruských vládních úřadů a příspěvkových organizací na svobodný software už v letech 2011–2015.

Platforma „Russian National Software Platform“ je založena na GNU/Linuxu, ale nesnaží se znovu vynalézat kolo – nejedná se tedy o novou linuxovou distribuci, těch je podporováno více: AltLinux (Mandrake), MSVSphera (RedHat), NauLinux (Scientific Linux), ROSA (Mandriva) případně další. Jde spíše o sadu programů, zázemí a úložiště softwarových balíčků. Proprietární software není přímo zakázaný, ale používá se jen výjimečně, když neexistuje FOSS program pro danou úlohu. Software se přejímá z upstreamu od vývojářů a následně se testuje z hlediska kvality, funkcí, a bezpečnosti a následně je zařazen do „Main Platform Repository“.

Platforma obsahuje sady softwaru zaměřené na jednotlivé agendy, například automatizovaná evidence sňatků.

Významnou organizací v Rusku je Russian Open Source Association. Na jejích stránkách najdete i seznam projektů, na kterých se aktuálně pracuje.

Staying Ahead of the Multi-Core Revolution With GDB/CDT

Dominique Toupin z Ericssonu měl přednášku o ladění aplikací běžících ve více vláknech či procesech. Popisoval aktuální vývoj GDB (GNU Debugger) a možnosti ladění, které za pomoci GDB nabízí Eclipse. Většina přednášky se točila kolem ladění více vláken či procesů zároveň a kolem možností ladit jednotlivá vlákna, když ostatní vlákna běží. Působivá byla i vizualizace prostředků.

Video4Linux: Current Status and Future Work

Prezentace od Hanse Verkuila představila, co se doposud podařilo a co nás teprve čeká. Jde zejména o rychlejší implementaci podpory nových zařízení a o vznikající nepořádek daný snahou o zpětnou kompatibilitu. V následujících měsících dojde k razantním změnám rozhraní, kdy místo dosavadního využívání adresářů se přejde na podobný způsob označování, jako tomu je u nového ovladače N9.

The Ongoing Evolution of Ext4: New Features and Performance Enhancements

Lukáš Czerner z Red Hatu začal svou přednášku o souborovém systému ext4 statistikou vývoje za poslední rok a růstem velikosti projektu podle počtu řádků kódu, nezapomněl přitom porovnat ext4 s ext3, XFS a Btrfs. Potom se již Lukáš věnoval novinkám v ext4 za poslední rok. Mezi ně patří zrychlení příkazu mkfs přesunutím části práce do samostatného procesu v jádře, podpora velikosti souborového systému přes 16 TB, podpora „vyrážení děr“ do souborů (punching holes), zlepšení škálovatelnosti na víceprocesorových systémech a vylepšení alokace mnoha malých souborů. Vylepšení se dočkaly taky SSD, zejména podporou autodetekce mechanismu discard (TRIM u SSD) a možnostmi používat discard průběžně i plánovaně. Na závěr Lukáš ukázal několik benchmarků srovnávajících ext4 se souborovými systémy ext3, XFS a Btrfs.

Odpoledne

 

Keynotes

It Takes a Community to Raise a Distribution

Tuto keynote o vztahu mezi enterprise distribucí a komunitou měl Tim Burke z Red Hatu. Připomínal úspěchy a omyly při spolupráci a starou známou „upstream first policy“. Red Hat posílá změny do upstreamu, aby získal hned několik úrovní zpětné vazby. První úrovní je, jak a zda vůbec upstream změny přijme. Odmítnutí může být velkým důvodem k zamyšlení. Komunitní distribuce Fedora společně s jinými distribucemi, do kterých se daná změna dostane, pak slouží jako testovací základna. Otestuje se jak funkčnost, tak přijetí nové vlastnosti. A následná údržba kódu také nezůstane na triku jenom Red Hatu.

Přednášky

Linux: How It Runs the World of Finance

O uplatnění Linuxu ve světě financí přednášel Christoph Lameter a zaměřil se na obchodování na burzách. Tam figurují následující aktéři:

Přestože mají odlišné zájmy a požadavky, sází většinou všichni na Linux, který se dá velmi dobře optimalizovat a přizpůsobovat. Zatímco burzám ani nejde tolik o rychlost, ale hlavně o stabilitu a neutralitu (být fér vůči všem obchodníkům), obchodníci usilují o co největší rychlost (spočítat, co nakupovat či prodávat, a být první) a optimalizují rychlost na maximum; programuje se obvykle v jazyce C++. Bankám zase nevadí větší latence, ale potřebují zpracovávat obrovské objemy dat.

Dříve (v 70. letech) se obchodovalo manuálně, což umožňovalo provést cca 30–60 obchodů za minutu. Dnes se naráží na limit rychlosti světla, vše je elektronické. Manuální obchodování se používá jen jako záložní mechanismus.

GNU/Linux se používá např. na burzách v New Yorku: NYSE nebo v Londýně: LSE, kde na něj přešli po fiasku předchozího projektu, který stavěl na MS Windows a .NETu. Linux často vítězí i ve srovnání s klasickými UNIXy (Solaris podle Christopha u některých dost ztratil tím, že Sun byl koupen Oraclem – prý jsou „loseři“, když byli koupeni). Nejpoužívanější distribucí ve světě financí je zřejmě RedHat a SUSE (hlavně v Evropě, Německu), dále pak Ubuntu a Debian a někde i Gentoo.

Using Qt For Non-Graphical Applications

Thomas Petazzoni představil, jakým způsobem lze jednodušeji vyvíjet aplikace v QT bez nutnosti grafické nástavby. Šlo tedy o letmý úvod do této problematiky spolu s uvedením důvodů, proč je dobré v tomto frameworku pracovat.Vše bylo tématicky zaměřeno na embedded zařízení spolu s ukázkami reálného použití.

PandaBoard Workshop

Workshop byl rozdělen na tři části, první dvě měl na starosti David Anders a třetí části se věnoval Luca Coelho, oba dva jsou z Texas Instruments. Na stolech byly pro návštěvníky připraveny PandaBoardy společně s příslušenstvím potřebným pro vývoj. David začal první část workshopu (Booting the PandaBoard) distribucí binárek nutných pro nabootováním embedded Linuxu na PandaBoardu a vysvětlil proces bootování a možnosti debugování tohoto embedded počítače. Plynule přešel do druhé části (PandaBoard Expansion I/O), kde jsme si mohli po připojení Beacon Boardu k rozšiřujícímu konektoru na PandaBoardu vyzkoušet ovládání RGB LED a číselného displeje z Linuxu přes GPIO rozhraní exportované do sysfs. Poté následovala třetí část (WLAN kernel hacking with PandaBoard), ve které Luca předváděl na zdrojovém kódu ovladače pro Wi-Fi čip PandaBoardu vývoj, kompilaci a testování úprav linuxového jádra přímo na desce.

PandaBoardy tentokrát návštěvníkům nezůstávaly, na rozdíl od ostatních workshopů pořádaných společností Texas Instruments. Je to kvůli americkému exportnímu embargu na kryptografickou technologii skrývající se v OMAP chipu. PandaBoard se jinak dá objednat z USA do ČR, při objednávání však musí zákazník souhlasit s tímto embargem a nemá povolen re-export.

Efficient JTAG-Based Linux Kernel Debugging

Prezentace byla velmi komplexní a tématicky hodně vyčerpávající. Přednášející Marc Titinger úvodem hovořil o možnostech ladění embedded zařízení a vzájemných rozdílech v ladění.. Vyplynula zde převaha výhod u JTAGu. Následně se již Marc detailně zaměřil na princip fungování ladění a na metody, jak se ladí pro ARM zařízení včetně Android systémů. Nakonec došlo k několika ukázkám.

Getting Started With IPv6 on Linux

Základy IPv6 nás prováděl Jake Edge z LWN.net. Přednáška mi tak trochu připomněla dobu před dvěma lety, kdy byl protokol IPv6 na českých konferencích představován jako „blízká“ budoucnost. Příjemná přednáška pro první seznámení, jejíž součástí byl popis rozdílů mezi IPv4 a IPv6, přehled možností tunelování a zmínka o potřebě použití firewallu.

Managing KVM With Open Source Projects and Closed Source Products

Přednášel Tony Gargya z IBM. Spíše než o přestavení nějakých řešení šlo o ryzí prezentaci produktů od společnosti IBM. Během prezentace se Tony také zmínil o projektu oVirt, který by měl poskytnout zdarma stejné možnosti, jaké mají současná komerční řešení pro správu většího množství serverů, diskových polí a pro podporu živé migrace.

Závěr

Po skončení přednášek a workshopu jsem byli pozvání na VIP večeři v klubu Duplex. Byla to jedinečná příležitost navázat kontakty s ostatními účastníky obou konferencí a k vedení neformálních rozhovorů.

Po večeři ale večer ještě neskončil a ti z nás, kteří ještě nechtěli jít spát, se vydali z Václavského náměstí na noční poznávací túru Prahou. Došli jsme na Staroměstské náměstí, pár minut po jedenácté minuli orloj a usadili se v nedaleké hospůdce The Pub, kde jsme pokračovali ve svých mezinárodních konverzacích až do jedné ranní.

 

Program LinuxCon Europe: https://events.linuxfoundation.org/events/linuxcon-europe/schedule

Program ELCE: https://events.linuxfoundation.org/events/embedded-linux-conference-europe/schedule

Záznamy z keynotes: https://events.linuxfoundation.org/events/linuxcon-europe/live-video-streaming

Slidy z přednášek na LinuxCon Europe: https://events.linuxfoundation.org/events/linuxcon-europe/slides

Slidy z přednášek na ELCE: http://www.elinux.org/ELCE_2011_Presentations

Záznamy z přednášek na ELCE: http://free-electrons.com/blog/elce-2011-videos/

 

Autoři: Martin Holec, Jan Mareš, Pavel Šimerda, František Kučera

Fotografie: Jozef Mlích, František Kučera

Pokud se vám reportáž líbila, můžete nás podpořit prostřednictvím Flattru!

Sdílejte:

Share this:

Posted in Reportáže • Tags: , , , Top Of Page

Write a comment


Yandex Mail.ru Google LiveJournal myOpenId Flickr claimId Blogger Wordpress OpenID Yahoo Technorati Vidoop Verisign AOL