Raspberry PI – první zkušenosti

By Jozef Mlích - Last updated: Thursday, July 12, 2012 - Save & Share - Leave a Comment

Tento minipočítač je jednou z nejvíce diskutovaných novinek posledních dní. V tomto článku jsou shrnuty první dojmy z používaní tohoto počítače. Tento článek se zabývá Raspberry Pi variantou B (dále jen RPi).

Cena

Prodejní cena modelu “B” je 35 USD (podle wikipedie), což je v přepočtu cca 700,-. V praxi to ovšem vypadá tak, že se k této částce připočte poštovné a DPH.  Ke všemu je nutné připočíst fakt, že u oficiálních distributorů je vyprodáno, takže se můžeme pokusit hledat na Aukru nebo na eBay.

V balíku dorazila deska a adaptér do zásuvky. Konektor lze zapojit do sítě jenom v Anglii, takže je potřeba navíc koupit adaptér. Další položka, která nebyla započítaná do ceny, je SD karta. Z výčtu položek, které mohou zvýšit cenu, nelze vynechat krabici. V další prodejní vlně by snad mělo být možné zakoupit balíček obsahující všechny tyto položky. Za povšimnutí stojí fakt, že na desce nezbylo místo ani na dírky na šroubky.

Výkon

Podle specifikace má RPi 700 MHz a 256 MB paměti. Tato paměť je navíc sdílená mezi grafickou kartou a procesorem.

pi@raspberrypi:~$ cat /proc/cpuinfo
Processor    : ARMv6-compatible processor rev 7 (v6l)
BogoMIPS    : 697.95
Features    : swp half thumb fastmult vfp edsp java tls
CPU implementer    : 0x41
CPU architecture: 7
CPU variant    : 0x0
CPU part    : 0xb76
CPU revision    : 7

Hardware    : BCM2708
Revision    : 0002
Serial        : 00000000ddd2c908

Tyto parametry jsou velmi citelné při libovolné práci. Stačí spustit Xfce a v něm terminál. Pro běžnou kancelářskou práci je RPi prostě pomalé a nevhodné. Velmi atraktivním se toto zařízení stává jako multimediální centrum, které se připojí přes HDMI přímo do televize nebo monitoru. K tomuto účelu by měla posloužit hardwarová podpora dekódování videa.

Distribuce

V krabici s deskou byl letáček, který říkal, že na http://www.raspberrypi.org/downloads jsou ke stažení obrazy, které se nakopírují na kartu. K dispozici je Arch, Debian a QtonPi. Z těchto distribucí jsem zkoušel pouze Debian. Ten po zapnutí nastartuje do terminálu. Po přihlášení lze nastartovat pomocí startx do grafického prostředí LXDE.

Debian Squeeze se chová na RPi poměrně slušně. Repozitáře obsahují velké množství balíčků, které mohou být poměrně exotické. Například lze jmenovat balíček OpenCV (knihovna pro počítačové vidění, vyskytuje se ve verzi 2.1).

Problémem všech distribucí, se kterými jsem pracoval, je jádro. To zřejmě obsahuje některé specifické změny proti vanilla jádru, které není zřejmě jednoduché přenést do současného jádra. Pro zprovoznění USB kamery bylo nutné nainstalovat novější jádro, které pro Debian zabalil Chris Boot.

Na stránkách RPi lze nalézt článek o tom, že doporučovanou distribucí je RPi Fedora Remix. Tento remix je momentálně postavený na Fedoře 14. Ti, kdo chtějí Fedoru 17, musí počkat do vydání dalšího remixu nebo mohou zkusit nainstalovat testovací verzi z oficiálních stránek Fedory. Na stránce jsou k dispozici i obrazy, které lze přímo nainstalovat na SD kartu.

Seznam distribucí, které je možné na RPi nainstalovat, lze nalézt na http://elinux.org/RPi_Distributions. Za zmínku stojí zejména Mer s XBMC nebo OpenELEC, které by měli poskytnout přesně to multimediální centrum, které spoustu majitelů této desky chce. Dále lze jmenovat IPFire, která má z RPi udělat firewall.

Start systému

V případě architektur x86 a x86_64 probíhá start systému přibližně v pořadí BIOS, GRUB, Kernel/systemd. V případě RPi je natvrdo zadrátovaný start z SD karty. Podle dokumentace například start z pevného disku připojeného přes USB není bez SD karty možný. Struktura souborového systému na kartě je přibližně následující:

blokové zařízení souborový systém velikost mount point
/dev/mmcblk0p1 fat32 75 MB /boot
/dev/mmcblk0p2 ext4 ~1.5 GB /
/dev/mmcblk0p3 swapfs 100 MB swap

V adresáři /boot je nakopírované jádro, firmware GPU a bootloadery. Po nastartování jádra dále všechno probíhá obvyklým způsobem.

Nedostatky

Podle všeho to s RPi není úplně tak jednoduché a růžové, jak se říká. Některé časti software jsou uzavřené binární bloby od Broadcomu:

pi@raspberrypi:~$ /opt/vc/bin/vcgencmd version
Jun 13 2012 11:52:26
Copyright (c) 2012 Broadcom
version 319513 (release)

Dále je zřejmě velmi problematické napájení USB zařízení. Na wiki stránkách jsou popsány problémy spojené s připojením klávesnice. Při mém testování docházelo k odpojování a připojování USB kamery.

mmc0: note – long write sync 740000ns – 7495 its.

Jako problematické se ukazuje použití různých typů SD karet. Problémy mohou nastat u rychlých karet (class 10) hlavně v případě používání staršího firmware. Při běžné práci s OS lze potom narazit na výše zmíněné chybové hlášení.

Závěrem

Raspberry Pi má velmi dobrou podporu různých linuxových distribucí a je o něj velký zájem. Toto zařízení je v každém případě spíše vývojový kit pro linuxové nadšence než plnohodnotný počítač. Přes svou popularitu se potýká s řadou problémů. Jedním z nich je přítomnost binárního firmware, který zřejmě nepotěší ortodoxní zastánce otevřených technologií.

Sdílejte:

Share this:

Posted in Recenze • Tags: , , Top Of Page

Write a comment


Yandex Mail.ru Google LiveJournal myOpenId Flickr claimId Blogger Wordpress OpenID Yahoo Technorati Vidoop Verisign AOL